|
|
Community structure of caterpillar parasitoids from tropical rain forest
LIBRA, Martin
The aim of this dissertation is to investigate the community structure of parasitoids and their interactions with their hosts - caterpillars in the rainforest of Papua New Guinea, focusing on beta diversity and altitudinal trends. We show that parasitoid beta diversity is higher than the beta diversity of their hosts, which was also projected in their interactions. The altitude plays important role in the diversity of parasitoids, where we show that Ichneumonidae are more diverse at high elevation than at low elevation, which was not observed for other large insect families. Further, we performed a manipulative experiment, exposing live caterpillars in different elevations of tropical rainforest. Caterpillars faced similar mortality from parasitoids between elevations, but higher mortality from predation at low elevation. In the last chapter, we point out how important is correct species identification because wrong identification can misinterpret observed interactions.
|
|
|
Změny ve složení společenstev slunéček podél výškového gradientu
Matušová, Martina ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Martínková, Zdenka (oponent)
Slunéčkovití se díky svému dravému způsobu života a potenciální schopnosti regulace mnoha škůdců často používají v biologické kontrole. Doposud byla provedena řada studií na této čeledi, týkající se jejich strategií lovu a jiných životních strategií, populační dynamiky, jejich rozmístění v čase a prostoru v závislosti na abundanci kořisti, ale prozatím nebyly časové změny v druhovém složení a absolutní či relativní abundance slunéček zkoumány podél výškového gradientu. Na tyto závislosti jsem se proto zaměřila ve své práci. Testovala jsem tuto hypotézu: zimoviště slunéčkovitých se nachází v nižších polohách, odkud se jedinci posléze rozletí na nejbližší rašící stromy, kde nejdříve seženou potravu a s postupující sezonou, jak jdou vhodné podmínky a potrava neustále výše, se slunéčkovití přesouvají i do vyšších poloh, odkud se na konci sezony vracejí zpět na zimoviště. Na výzkumné ploše v Beskydech bylo vybráno 12 experimentálních lokalit, rovnoměrně rozložených podél výškového gradientu 350-482 m n. m. Na každé lokalitě proběhlo během sezóny 12 měření ve dvoutýdenních intervalech, při každém měření bylo provedeno 2x300 smyků. Celkem bylo odchyceno 3064 ks slunéčkovitých, patřících do 11 druhů. Nejpočetnějším druhem po oba roky bylo slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata (1989 ks) a v menší...
|
|
|
Druhová diverzita ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze lesa. Absolutně nejvyšší diverzita ptačích druhů byla zaznamenána na hoře Kupé a na Kamerunské hoře, ale ve výškách nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Další analýzy ukázaly, že největší změny beta diverzity v ptačích společenstvech se odehrávají v nejnižších nadmořských výškách v přechodu degradovaného habitatu na souvislý les. Další větší změny ve společenstvech se odehrávají kolem 1200 m n.m., kde se mění nížinná společenstva na společenstva horská. Analýza afinity ptačích druhů k lesnímu biotopu ukázala, že nejvíce vázaná společenstva na les jsou společenstva ptáků na horách Rata a Kupé. Naopak společenstva ptáků nejméně vázaná na les se vyskytují na horách Manenguba a Oku. Analýza habitatových generalistů a specialistů neukázala jasné výsledky a je ještě nutné vylepšit design této analýzy. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data a rozšíření dat o ptačí abundance by práci obohatily...
|
|
|
Geografická distribuce početnosti šplhavců (Piciformes) v oblasti Smrčina, v Národním parku Šumava
Souček, Michal ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
Prostorová distribuce šplhavců (Piciformes) je jedním z faktorů vypovídajících o stavu lesa. Tito lesní ptáci jsou bioindikátory klimaxových lesních společenstev. V Národním parku Šumava jsou někteří šplhavci vlajkovými druhy a na jejich přítomnost je upínána velká pozornost, díky čemuž existují rovněž historické záznamy výskytu těchto ptáků. Ve své studii jsem si kladl za cíl historická data z těchto sčítání z let 2006-2018 vyhodnotit a rozšířit je o vlastní pozorování v letech 2019 a 2020 zahrnující konkrétní rozmístění jedinců jednotlivých druhů v oblasti Smrčina, nejjižnějším cípu národního parku. Cílem této diplomové práce bylo zjistit faktory ovlivňující dané rozmístění. Sčítání probíhalo tzv. "bodovou metodou" od začátku dubna po konec června. Statistické vypracování dat jsem provedl v programu R a grafické znázornění geografické distribuce v programu qGIS. Výsledkem mé práce je zjištění, že z deseti druhů šplhavců vyskytujících se na území České republiky, žije na studovaných lokalitách Šumavy 8 druhů. Početnost datla černého, strakapouda velkého je od roku 2006 a datlíka tříprstého od roku 2009 stálá. (Hustotaje u strakapouda velkého 1,6, datla černého 0,5 a u datlíka tříprstého 0,8 páru na hektar.) Nejvzácnější strakapoud bělohřbetý byl zaznamenán pouze dvakrát. Zbylé čtyři druhy se...
|
|
|
Diverzita a abundance ptáků podél výškového gradientu Kamerunských hor
Dubský, Marek ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Cílem této práce je popsat změny druhové diverzity ptačích společenstev podél elevačního gradientu na šesti kamerunských horách a na blízkém ostrově Bioko. Výsledky analýzy většinou potvrzují stanovené hypotézy, zejména ukazují, že druhová diverzita klesá s nadmořskou výškou a je závislá na rozloze. Shluková analýza ukazuje podobnost jednotlivých hor v konkrétních nadmořských pásech. Navzdory původní hypotéze vykazuje Kamerunská hora největší podobnost s horou Kupé, ačkoliv horská společenstva Kamerunské hory a ostrova Bioko se navzájem také podobají. Absolutně nejvyšší diverzita byla zaznamenána na Kamerunské hoře a na hoře Kupé, ale ve výšce nad 2100 m n. m. jsou druhově nejpestřejší hory Oku a Manenguba. Výsledky této práce přispívají k utvoření jasnější představy o faktorech ovlivňujících druhovou diverzitu, nicméně obsáhlejší data (zejména z hory Nlonako) a rozšíření dat např. o ptačí abundance by práci obohatily a umožnily podrobnější zkoumání druhové diverzity, zejména pak konkurenčních vztahů mezi jednotlivými druhy. Klíčová slova Druhová diverzita, Kamerun, ptačí společenstva, elevační gradient
|
|
|
Hnízdní a zpěvní aktivita ptáků afrotropického deštného lesa podél gradientu nadmořské výšky
Zenklová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Riegert, Jan (oponent)
V porovnání s mírným pásmem jsou tropické oblasti považovány za stabilní prostředí. To platí především pro teplotu a délku dne, díky čemuž je zde relativně stálá nabídka potravy. Podle obecného předpokladu tedy tropičtí ptáci, především pak druhy vázané na deštné lesy, mohou hnízdit po většinu roku. I zde však může být hnízdění synchronizováno s některými proměnlivými podmínkami prostředí, zejména se srážkami a dobou největší hojnosti potravy. Proto lze předpokládat, že i v tropickém lese existuje sezonalita v hnízdní i zpěvní aktivitě. Data k testování podobných předpokladů ovšem dosud zcela chybí. V první části práce jsem se zaměřila na sezonalitu hnízdní aktivity u různých potravních guild ptáků tropického deštného lesa na Kamerunské hoře ve třech nadmořských výškách - v nížinném, submontánním a horském lese. Druhou část práce jsem zaměřila na sezonalitu zpěvní aktivity na úrovni společenstva i jednotlivých druhů a porovnala jsem je s daty hnízdní aktivitě. Míra hnízdní aktivity se mezi jednotlivými potravními guildami v různých obdobích lišila a ukázaly se tak preference různých období pro hnízdění u jednotlivých guild. Začátek období sucha preferovala většina skupin, především hmyzožravců. Výjimku tvořili druhy lovící bezobratlé na zemi - ti hnízdili naopak ve vrcholném období dešťů. Oproti...
|
|
|
Změny ve složení společenstev slunéček podél výškového gradientu
Matušová, Martina ; Kindlmann, Pavel (vedoucí práce) ; Martínková, Zdenka (oponent)
Slunéčkovití se díky svému dravému způsobu života a potenciální schopnosti regulace mnoha škůdců často používají v biologické kontrole. Doposud byla provedena řada studií na této čeledi, týkající se jejich strategií lovu a jiných životních strategií, populační dynamiky, jejich rozmístění v čase a prostoru v závislosti na abundanci kořisti, ale prozatím nebyly časové změny v druhovém složení a absolutní či relativní abundance slunéček zkoumány podél výškového gradientu. Na tyto závislosti jsem se proto zaměřila ve své práci. Testovala jsem tuto hypotézu: zimoviště slunéčkovitých se nachází v nižších polohách, odkud se jedinci posléze rozletí na nejbližší rašící stromy, kde nejdříve seženou potravu a s postupující sezonou, jak jdou vhodné podmínky a potrava neustále výše, se slunéčkovití přesouvají i do vyšších poloh, odkud se na konci sezony vracejí zpět na zimoviště. Na výzkumné ploše v Beskydech bylo vybráno 12 experimentálních lokalit, rovnoměrně rozložených podél výškového gradientu 350-482 m n. m. Na každé lokalitě proběhlo během sezóny 12 měření ve dvoutýdenních intervalech, při každém měření bylo provedeno 2x300 smyků. Celkem bylo odchyceno 3064 ks slunéčkovitých, patřících do 11 druhů. Nejpočetnějším druhem po oba roky bylo slunéčko sedmitečné Coccinella septempunctata (1989 ks) a v menší...
|
|
|
Změny druhového složení půdních fototrofních mikroorganismů v závislosti na nadmořské výšce ve východním Ladáku
Janatková, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Hrouzek, Pavel (oponent)
V horských pásmech indického Ladaku, jsem na dvou lokalitách studovala množství a diversitu půdních fototrofních společenstev (sinic a eukaryotických mikroskopických řas). Lokality se nacházely ve Východním Karákoramu a na Tibetské náhorní plošině. Vzorky byly na obou lokalitách odebírány podél výškového gradientu (V Karákoram 4620 - 5100 m n. m., Tibetská náhorní plošina 5346 - 5833 m n. m.) v alpínské a subnivální zóně v přilehlém okolí polštářové rotliny Thylacospermum caespitosum (Caryophyllaceae). V každé nadmořské výšce bylo odebráno 6 půdních vzorků z okolí polštářů rostlin a 6 z jejich podloží. Pro určení diversity a biomasy půdních fototrofů byla použita epifluorescenční mikroskopie a metoda DGGE. U vzků byly také provedeny analýzy pro změření fyzikálně-chemických parametrů půdy (pH, hrubozrnost, obsah organického materálu, koncentarce dusičnanů, amoniaku, fosforu, chlorofylu a, b, c a karotenoidů). Pomocí mnohorozměrné redundanční analýzy a rozkadu variancí (variance partitioning) zjem zjištovala vliv nadmořské výšky a T. caespitosum na složení a biomasu fototrofních společenstev a na fyzikálně-chemické parametry půdy. Fototrofové byli nalezeni na všech studovaných vzorcích. Pomocí epifluorescenčního mikrospoku jsem identifikovala 19 morfotypů sinic. Osm z řádu Chrooccocales, šest z řádu...
|
|
|
Population structure and dispersal of butterflies in tropical rain forests of Papua New Guinea
VLAŠÁNEK, Petr
Disertační práce popisuje populační strukturu a disperzi motýlů v nížinném tropickém deštném lese. Dále zkoumá složení a změnu motýlích společenstev podél výškového gradientu. Práce testuje, zda-li je metoda zpětných odchytů proveditelná v podrostu primárního lesa. Disperze tropických motýlů je studována ve vztahu k živným rostlinám a také je, spolu s demografickými parametry, srovnávána s disperzí temperátních druhů motýlů. Práce analyzuje podobnost společenstev mezi lokalitami podél výškového gradientu a testuje endemismus ve vztahu k výškovému a geografickému rozšíření druhů.
|
|
|
Dendrochronologie vybraných autochtonních dřevin na gradientech prostředí
ČEJKOVÁ, Alžběta
Dendrochronologické metody a přístupy byly využity pro výzkum ekologických a historických aspektů vybraných lesních společenstev, jejich vývoje ovlivněného lidskou činností spojeným mimo jiné s historickým využitím dřeva. Práce se zabývala přírůstovými reakcemi autochtonních dřevin s rozdílným typem morfologie stavby dřeva v různých typech lesních společenstev zahrnujících smrčiny, olšiny a lužní lesy. Zároveň tato práce ukázala nutnost dynamického rozvoje regionálních chronologií pro Českou republiku.
|
host ::
RSS.